Upravit stránku
Názor specialistů na výživu na alergie u malých dětí, které jsou častou problematikou dnešní doby.

Autor: - han -
Médium: tyden.cz Strana: 0
Rubrika: Děti
Datum vydání: 26.1.2012

----------------------------------------

S čím větším množstvím různých látek se dítě setká do jednoho roku, tím menší jsou rizika, že se u něj projeví alergie. Podle českých pediatrů je pro imunitu dítěte období do prvních narozenin to nejdůležitější. Tehdy se totiž vytváří střevní bariéra, která rozhoduje o tom, jak tělo bude na cizí látky v následujících letech reagovat.

V současnosti zřejmě neexistuje jediná surovina, na kterou by nebyl nikdo alergický. "Problém je, že mnohem více konzervujeme, vaříme a čistíme. Děti se se spoustou látek nesetkají v době, kdy je to potřeba," upozorňuje gastroenterolog Pavel Kohout z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

V průběhu prvního roku se totiž tvoří střevní sliznice, která se zjednodušeně řečeno učí rozeznávat neškodné látky od těch nebezpečných. Dítě se proto musí podle řady odborníků v této době setkat s co největším množstvím antigenů, aby jeho tělo vědělo, jak se ke konkrétním látkám stavět. Pokud k tomuto procesu nedojde, může se později rozvinout například celiakie či jiné potravinové alergie.

Špína zdraví prospěšná

"Rodiče by měli rozšířit množství antigenů. Ať dítě klidně líže podlahu, nemusí jíst vše důkladně převařené a není nutné, aby si mylo ruce pokaždé, když na něco sáhne," tvrdí Kohout. Žádná složka, pokud není dítě vážně nemocné, by přitom v jeho potravě neměla chybět. Až u pěti procent českých dětí se ale může projevit dočasná alergie na bílkovinu kravského mléka, kterou mateřské neobsahuje.

Potravinová alergie

Dětský typ alergie:

-objevuje se u dětí do tří let

- časem se může ztratit

- mezi časté typy patří alergie na sóju, kravské mléko, bílek, mouku

"Dospělý" typ alergie:

- objevuje se kolem 20. roku věku

- často spolu s pylovou alergií

"Může k tomu docházet například u dětí, které nejsou kojené nebo u kojenců, jejichž matka pije hodně kravského mléka, ale její organismus nemá dostatek enzymů na jeho zpracování," tvrdí pediatrička Jana Virčíková. Podle doporučení České pediatrické společnosti lze částečně suplovat mateřské mléko kozími kašemi, což dříve nebylo možné. "V samotném kozím mléku není dost železa a způsobuje chudokrevnost. V současnosti ale umíme tyto látky do kozího mléka dodat, čímž se mění pohled odborníků na tuto problematiku," dodává Kohout.

Po malých dávkách

Podle Hany Poskočilové, autorky patentu na výrobu kozí kaše, je kozí mléko více podobné svým složením bílkovin mateřskému, a proto je vhodné je podávat dítěti již od ukončeného 4. měsíce. "Děti se setkávají s bílkovinou kravského mléka, ale v mnohem menším množství, což pomáhá vytvoření střevní odolnosti," dodává.

Kozí kaše jsou dle doporučení České pediatrické společnosti a Evropské společnosti gastroenterologie, hepatologie a výživy (ESPGHAN) vhodné také pro děti na bezlepkové dietě, se zácpou, poruchou metabolismu tuku či mírnou formou potravinové alergie.